Argumentem ovšem není jen ekonomika, nýbrž také zdraví. Nižší teplota v místnosti méně vysušuje vzduch. Když teplo stoupá přirozeně z podlahy, je i proudění vzduchu méně intenzivní a nevíří se tolik prach (jde v podstatě o sálání tepla, nikoli o jeho konvekci z topných těles). Přičtěte estetickou stránku a skutečnost, že vás radiátory ani trubky neomezují při rozmisťování nábytku. Rovněž tržní hodnota domu či bytu instalací podlahového topení stoupne. A pokud myslíte ekologicky, zaujme vás na tomto způsobu vytápění možnost využití alternativních zdrojů energie – především tepelných čerpadel.
Ovšem i podlahové topení má své slabiny. Nehodí se například do místností s velkými prosklenými plochami, kde od chladných oken táhne. Ze zdravotního hlediska má sice podlahové topení nakročeno správným směrem, ale není to úplný ideál – ještě zdravější je vytápění kachlovými kamny nebo zabudované topení stěnové.
U starých a špatně zateplených domů vás tepelné ztráty objektu někdy nutí k nastavení vysoké povrchové teploty podlahy, kterou pak můžete vnímat jako nepříjemnou. Ale popravdě řečeno, větším rizikem dnes bývá opak: dobře zateplené domy vyžadují tak málo energie, že se podlaha vůbec nezahřeje na citelnou teplotu. Pak je řešením zmenšit vytápěnou plochu, abyste dosáhli vyššího měrného výkonu, a tím zvýšení povrchové teploty podlahy.
Proč podlahové topení
1. příjemný pocit tepla od země
2. výrazně nižší náklady na vytápění
3. minimální rozdíl teplot u podlahy a u stropu
4. oproti radiátorům méně vysušuje vzduch a nevíří prach v místnosti
5. interiér nehyzdí radiátory ani trubky
6. umožňuje využití alternativních zdrojů energie (tepelných čerpadel nebo solárních kolektorů)
7. zvyšuje tržní cenu nemovitosti
Také při rekonstrukci staršího domu si můžete dopřát variantu elektrického podlahového vytápění. Pokud nemáte možnost výraznějšího zvýšení renovované podlahy, vyřeší problém extrémně tenké topné rohože. Ty mají celkovou tloušťku pouhé 2 mm a lze je instalovat těsně pod dlaždice. Jediné, co podlahu zvýší, tak bude nově položená dlažba.
Akumulační podlahové vytápění využívá levnější sazby elektrického proudu: čerpá ho převážně v nočních hodinách, během dne pak nashromážděnou energii uvolňuje v podobě tepelného sálání do vytápěných prostor. Instalovaný plošný příkon se pohybuje v rozmezí 180–250 W/m2 a topné kabely se ukládají do betonu v hloubce 8 cm. Celkem má akumulační vrstva tloušťku 12–14 cm, dalších 8 cm přičtěte na izolaci.
Dlažba může být výhodou
Elegantní keramickou podlahu, která neklade nároky na úklid a údržbu, chce mít doma leckdo. Odpůrci dlažby však často poukazují na to, že jde o podlahu studenou. Pocit chladu při chůzi po dlažbě může být příjemný v létě, ale co naplat – v našich zeměpisných šířkách se skoro půl roku topí.
Právě tady je řešením instalace vytápění do podlahy: keramika má nízký tepelný odpor, takže se vzduch podlahovým topením rychle prohřívá. Ve výhodu se promění i skutečnost, že dlažba teplo akumuluje a není tak citlivá na výkyvy teplot, takže je pro podlahové topení nejvhodnější krytinou (zpravidla pro elektrické přímotopné, v koupelně s vyšším plošným příkonem). Instalaci podlahového topení však nebrání ani laminátová plovoucí podlaha nebo třeba koberce.
