U systémů podlahového topení stačí dosáhnout teploty o 3° až 4° vyšší, než je teplota v místnosti, aby začala probíhat výměna tepla. Jakmile se místnost navíc ohřeje např. působením slunečního svitu, podlahové topení se automaticky přiškrtí. Při vytápění radiátory stoupá teplý vzduch nahoru ke stropu, zatímco podlaha zůstává studená. V místnostech s podlahovým topením je podlaha nejteplejším místem, teplota nad podlahou až takřka ke stropu je vyrovnaná to se rovná perfektnímu klima pro příjemný pocit pohody!

Vlhkost, roztoči, prach a plísně jsou nezdravé pro dospělé i děti a zejména pro alergiky. Podlahové topení přichází s nápravou: podstatně vylepšuje klima v místnostech a tímto způsobem předchází negativním jevům. Koberce a matrace se ohříváním dobře vysoušejí, a výskyt roztočů se tak podstatně snižuje. Stejně tak se i značně snižuje tvorba plísní a výskyt baktérií v celém domě.

Místnost přímo na zemi nebo nad nevytápěnou částí domu – u těchto místností je třeba počítat se skladbou podlahy 13 až 20 cm pro izolační vrstvu, potrubí a potěr, nad vytápěnými místnostmi stačí skladba podlahy 8 až 15 cm. Pokud vykazuje hrubý beton velké nerovnosti, je třeba před instalací izolační vrstvy nanést vyrovnávací stěrku, aby potěr ležící nad izolací byl všude stejně silný.

• Dokončené montáže oken a dveřních zárubní.
• Plochy místností(hrubý beton) rovné, vyčištěné do zbytků malty, betonu a nerovností.
• Dokonale vyčištěné přechody mezi stěnou a podlahou.
• Omítky dokončené až po hrubou podlahu.
• Ukončené práce pod omítkami jakou je elektroinstalace, vodoinstalace, vnitřní odpady, centrální vysavač, vzduchotechnika aj.
• Kompletně ukončené stavební práce uvnitř rodinného domu.